pokuspokus
* Fotovýlet Tatry
Vydáno dne 11. 09. 2009 (1152 přečtení)


Dne 10.9.2009 ve 4.00 mě vzbudil ohlušující zvuk budíku na mém mobilu. Hned jak se mi povedlo rozlepit oči, jsem spustil PC a koukl na Polohu vlaku rychlíku 441 Excelsior, který nás měl odvést do cíle. Zjistil jsem, že má 15 minut zpoždění, což nám vyhovovalo a stihli jsme si dát jěště doma ranní kafčo.

Cesta probíhala celkem v pohodě. Přisedli jsme si do kupéčka k chlapíkovi s vizáží vysloužilého čečenského bojovníka. Naštěstí celou dobu spal a neprudil. V kupé bylo přetopeno a tak jsem co chvíli větral. Při větrání jsem si všiml, že nějácí občané tmavší pleti zahlížejí do kupéček a sledují spící cestující. Klid mi vrátilo poklepání si na mého Mekgajvra, který byl zavěšen proklatě nízko na mojí ledvince. Za 4 a půl hodiny jsme vystoupili ve Štrbě. První co bylo jsme si museli dát cigáro, protože tak dlouho bez cigarety vydržím, jedině když spím. Pak jsme přestoupili na "zubačku", která nás vezla na Štrbské pleso. Hned jak jsme se rozjeli a slyšel jsem hlášení, že cestující si ihned po nastoupení mají orazit jízdenku, mě polilo horko. Sice Marek Sochor říkal, že režijka asi platí na zubačku i TEŽku, ale měl jsem si to ověřit, což jsem neudělal. V duchu jsem přemítal, kolik asi bude stát pokuta a ostuda, kterou si utržíme. Vzhledem k tomu, že jsme měli vyměněno jen 40 Euro, jsem měl strach ať nedopadnem jako v Rakousku. Ale o tom až někdy jindy. Naštěstí revizor si jen prozkoumal režijku a poděkoval. Po příjezdu na Štrbské pleso, jsem zalovil v paměti a zavzpomínal jak jsem tu před 34-mi lety byl. Vůbec jsem to tu nepoznával, hodně se tu staví a jako malý šestiletý kluk to celé vnímáte trochu jinak. Z nádraží jsme vyrazili k jezeru. Otevřela se nám krásná scenérie Vysokých tater, skokanských můstků, šikmého hotelu a Štrbského plesa. Zde jsme udělali pár snímků, na chvíli jsem zalitoval, že nemám sebou stativ, ale nechtělo se mi ho sebou táhnout, protože jsem tušil, že výšlap bude na mé netrénované tělo náročný. Takže jsem zkusil ze 4 fotek udělat panorama z ruky.

panoramatatry


Ze Štrbského plesa jsme se chtěli vydat na Popradské pleso. Zakouřili jsme a místo abychom se vydali na cestu, jsem se začal rozhlížet po toaletách. Ivě jsem nechal foťák, batoh a utíkal dolů k nádraží na WC. Naštestí tam bylo otevřeno a tak mi starší paní podávala papír (asi už to na mě bylo vidět) a chtěla po mě 20 centů. Vytáhl jsem 10 Euro, říkala že mi může vydat jen v centech, ale můj lítostný pohled ji zlomil a šla to někde rozměnit. Na míse jsem si potom v duchu říkal, že jestli to nebyla toaletářka, tak mě to vykakání přijde pěkně draho. Konec dobrý, všechno dobré. Vyběhl jsem nahoru za Ivou, abychom se vydali dále, ale asi jsem to přehnal, protože jsem se nějak zadýchal a musel spočnout. U rozcestníku mě udivilo, že vzdálenosti místo v kilometrech jsou uváděny v časech. Popradské pleso 1:15 hod. Takže jsme vyrazili. Minuli jsme pár stánků se suvenýry ( teď tam letí takové ovečky, různé velikosti, různe-hrůzné ceny). Asi po 15 minutách stoupání jsem se začal potit a nestíhal s dechem. Marně jsem se otáčel a volal na svoje plíce, že já už jsem nahoře a ony ještě u rozcestníku. Za dalších 5 minut jsem cítil každou vykouřenou cigaretu. Přistihl jsem se, že si v duchu slibuji, jestli to ve zdraví přežiju, přestanu kouřit. Dokonce mě začli předbíhat i vytrénované paničky z turistického klubu důchodců. Trvat to ještě chvíli, tak jsem se otočil a Tatry sledoval z nějaké restaurace. Naštěstí jsem pak chytil druhý dech a směřoval po červené značce k cíli. Asi po třičtvrtě hodiny, když jsme vylezli z lesa se nám naskytl nádherný pohled na skalnatý masív hor. Byla to nádhera. Musel jsem se zastavit a vychutnat si ten krásný okamžik a vrýt si ho do paměti.

tatry


Stálo to za to vydržet a vidět to kouzlo přírody. Dále jsme pokračovali a kochali se krásou zdejších hor. Další co musím zde vzpomenout byly nádherné průzračné bystřiny a potůčky. Po chvíli se nám Popradské pleso odhalilo v celé své kráse. Bylo už poledne a dostavoval se pocit hladu, tak jsme si s Ivou řekli, že by bylo dobré pojíst. Hledali jsme místo, kde se najíme a pokračovali po žluté značce k Symbolickému cintorínu. Tento hřbitov je v nadmořské výšce 1525 m pod západními stěnami Ostrvy. Koukli jsme na pár pamětních desek lidí, kteří se z Tater už nikdy nevrátili a vydali se zpět k Popradskému plesu. Přímo u vod plesa jsme se naobědvali. Jako správní čecháčci jsme vytáhli z batohu domácí řízky a začli se cpát.Po obědě jsme se vydali zpět k rozcestníku a uvažovali jak dále. Zpátky se mi po stejné trase moc nechtělo a tak nám nějaká paní poradila ať jdem po asfaltce do Popradského plesa - zastávka TEŽ - 0:50 min. Dali jsme na její radu a pokračovali po modré značce. Naštěstí už stezka vedla jen z kopce a tak se šlo celkem dobře. Když jsme vyšli z lesa, tak se nám naskytl pohled na polom, který pře dvěma roky v Tatrách způsobil kalamitu. Tady si člověk uvědomí sílu přírody, když vidí tu zkázu. V 15 hodin jsme dorazili do staničky Popradské pleso. Za osm minut nám příjíždí TEŽka do Popradu. Pěkné nové klimatizované vozy nám zpříjemňují cestu. Začínám cítit bolest v nohách a myslím, že Iva taky. Projíždíme krásnou scenérií Vysokých tater přes Starý Smokovec až do Popradu. V Popradu vystupujem v 16.15. Rychlík zpět nám jede až v 19.25 a tak máme dost času, který věnujem návštěvě Popradu. Na náměstí si v jedné hospůdce dopřáváme dřívější večeři a když jsme na slovensku, tak si dáváme udené meso v bramborovom teste na zelí. Po 18-té hodině jdem pomalu zpět k nádraží. Ještě chcem koupit nějaké pití do vlaku, ale obchody už jsou pozavírané, na nádraží (které je v rekonstrukci) je taky všechno zavřeno. Kousek od autobusového nádraží nacházíme stánek a kupujem 2l kofoly za 1,40 Euro. V parku před nádražím ještě kouříme, protože bude nutno zas vydržet 4,5 hodiny bez cigára. Bezdomovci a cigáni jsou i tady, ostatně jako všude na nádražích. Rychlík přijíždí včas a máme to štěstí, že jsme sami v kupéčku a tak si zováme boty a děláme si pohodlí. Po chvíli se zas obouvám, protože i přes to, že větráme se to nedá vydržet. Do Karviné dojíždíme s 5ti minutovým zpožděním o půl dvanácté.

Byl to pěkně strávený den, jakých v životě člověka moc není. K fotografování mám pár postřehů. Když bys brácho chtěl jet fotit do Tater, nezapomeň si sebou vzít přechodový filtr, UV filtr, širokoúhlý objektiv, polarizační fitr a hlavně nezapomeň se podívat na počasí jak tam v Tatrách je, protože mlhu si můžeš vyfotit i tady a nemusíš kvůli tomu jezdit do Tater. T A D Y se můžete kouknout na pár fotografiíí. Upozorňuji, že fotky nejsou nijak upravované, pouze jak vyšly ve foťáku. Pár upravených přidám k sobě do fotogalérie. A jak nafotila Tatry Iva se můžete podívat Z D E . Na to, že to fotila starým kompaktem se jí celkem povedly.


( Komentáře | Počet komentářů: 68 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

Citát dne
"Optimista prohlašuje, že žijeme v nejlepším možném světě. Pesimista se obává, že je to pravda."

James Branch Cabell
Novinky
24.06.2011: Eshop 2
Teď vytvářím další eshop TADY

14.09.2009: Nové foto v galerii
Přidány nové fotky go galerie sekce Nature / Příroda

26.02.2008: Kniha návštěv
Zprovozněna Návštěvní kniha a upraven Layout - rozšířen
Kalendář
<<  Říjen  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  
jinde se píše ...

u Mimase

:: Skotsko 2011
:: Výlety
:: Co se chystá

Chyba: nepodatrilo se nacist zdroj...
Počasí

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server